/ Zimní dovolená a jarní prázdniny s dětmi v ČR na Šumavě  

Jak naučit dítě lyžovat?

Přinášíme vám naše tipy a rady, jak a kdy začít s výukou lyžování dětí. Prověřené dlouholetou praxí a zkušenostmi z pobytů s lyžařskou výukou, které pořádáme již více než 10 let.

Možná si kladete otázku, kdy a jak vlastně začít s výukou lyžování. Přečtěte sinaše postřehy. Možná naleznete některé odpovědi.

1.  Kdy začít s výukou lyžování dětí? Má dítě dostatečnou motivaci?

Spodní hranice, kdy začít s výukou lyžování, jsou 3 roky, ale i to je velmi individuální.  Mladší děti nemají nejenom dostatečnou pohybovou koordinaci, ale především není jejich kostra natolik vyvinutá, aby vždy bez problémů odolala tlakům na kyčle, kolena a kotníky za jízdy. Velmi důležitý je i mentální , emocionální a sociální vývoj. Dítě, které je zvyklé na kolektiv, většinou nemá problém se zařadit do výuky v lyžařské školce.

Pokud 3leté dítě odmítá lyžařskou výuku, klidně počkejte další rok. Jak můžete sami posoudit jeho vyspělost? Pokud rádo tráví v zimě čas venku a vydrží i několik hodin ve sněhu (sáňkování, stavění sněhuláků apod.), pokud má rádo běžné pohybové aktivity (běhání, skákání, házení) a pokud k tomu třeba i jezdí na kole, koloběžce apod. (rovnováha), je určitě dobrým adeptem na první lyžařské krůčky. Ideální pro začátek lyžařské výuky v pravém slova smyslu je věk 5 let.

Velmi důležitá je motivace dítěte. Chtějí sami lyžovat? Mají  rády sníh? Než s lyžování vůbec začnete, zkuste dítěti doma, někde na starém koberci, obout lyžařské boty a připevnit lyže. Nechte je zkusit ve vybavení dělat krůčky, zvedat nohy ap. Pokud do bot vůbec nechtějí nebo po minutě dostanou záchvat, zvažte oddálení začátku výuky. Velmi dobře funguje také příklad (podobně staré dítě, které už umí lyžovat).

2.  Kdo bude dítě učit lyžovat?
Na začátku stojí rozhodnutí, kdo bude dítě učit. Obecně se doporučuje výuka v lyžařské školce, která má veškeré vybavení a zkušené instruktory. Ale pokud rodič umí dobře lyžovat, a zná základní metodiku, může klidně učit dítě i on sám. Naprosto ideální je podle nás kombinace obojího. Zkušený instruktor a trpělivý rodič. Dítě si ujasní, že požadavky a určitá „disciplina“ jsou stejné, ať je učí rodič nebo instruktor, a budou méně smlouvat a vymýšlet si.

3.  Jak naučit dítě lyžovat - nepodceňujte místo a čas (přináší celkovou pohodu dítěte)
Pro první lyžařské pokusy dobře vyberte správné místo. Nejlepší je široký, přehledný, velmi mírný svah s dojezdem do roviny. Úzké a prudší svahy můžou v dítěti vyvolat děs hned na samém začátku a pak už s ním nehnete. Pro takto malé děti je nejpodstatnější  pocit bezpečí. U takto malých dětí je pro správný začátek výuky velmi důležitá celková pohoda dítěte.  Pokud je to možné, zvolte výuku dopoledne, dokud je plné síly. Počkejte si na kvalitní čerstvý sníh a hezké počasí, dítě dobře oblékněte, napapejte, dejte na toaletu, zkrátka aby bylo v pohodě!

4.  Vybavení (výzbroj a výstroj)
Vhodné vybavení velmi přispívá k celkové pohodě dítěte a finálnímu úspěchu při výuce lyžování. Velmi důležitá je délka lyží – u takto malých dětí by lyže měly být max. do úrovně podpaží. Lyže zvolte raději měkké, vykrojení (poloměr lyže)není v této fázi podstatné. Lyže musí být vybaveny bezpečnostním vázáním a musí být seřízeny na výšku a především váhu dítěte. Často se setkáváme s tím, že vázání při každém i drobném pádu vypne a děti nejsou schopné si lyži znovu nasadit.

Velmi zásadní jsou také boty. Boty by měly být pohodlné, neměly by nikde tlačit, neměla by se dětem při chůzi zvedat pata (velmi častý nešvar). Ideální v tomto věku jsou boty s jednou přezkou vzadu. Přemýšlejte také o tom, co dítěti obléknete.  Rodiče obvykle dítě oblékají příliš a naopak velmi podceňují kvalitní rukavice + jedny rezervní.

5.  Lyžařská školka
Pokud se rozhodnete pro lyžařskou školičku, pak by se měla nacházet mimo hlavní provoz lyžařského areálu, měla by být samostatně a případně oddělena plůtky či jiným ohraničením. Měla by splňovat snadnou dostupnost. Malé děti se příliš dlouho cestou mohou rychle unavit. Pro jakýkoliv případ (toaleta, chladné počasí) by měla školka být poblíž restaurace či chaty, nebo vybavena vytápěnou „klubovnou“.

Mezi dnes už standardní vybavení dobré lyžařské školky patří: provazový vlek, pohyblivý pás, hezké a barevné pomůcky (obrázky, slalomové tyče, podjížděcí branky, barevné kostky, kruhy, ale i pytle či hranoly na sezení a odpočinek).
Pro úplné začátky (cca první 1-2 lekce) doporučujeme spíše individuální výuku, jakmile se dítě naučí jet v pluhu a bezpečně zastavit, může se zařadit do malé skupinky dětí na stejné úrovni.  V malé skupince dětí vzniká přirozená motivace – snaha „vyrovnat“ se ostatním dětem.

6.  Cíle
Ujasněte si, co si od výuky slibujete. U 3letých dětí je velkým úspěchem už to, že vydrží celou hodinu v lyžařské výstroji a spolupracují  s vámi.  Neočekávejte, že se děti za první hodinu naučí lyžovat.  Existují výjimky, ale je to opravdu velmi vzácné. Pokud se vaše dítě naučí za týden (výuka každý den 1 – 2 hodiny, celkem min. 10 hodin) vyjet malý kopeček na provazovém vleku a bezpečně ho pluhem sjet a dole zastavit, je to velké vítězství!  Cestou k úspěchu jsou najeté „kilometry“ a trpělivé neustálé opravování.  Buďte trpěliví a nechtějte zázraky!

8.  Metodika výuky
V Česku jsou nejvýznamnější dvě metodiky (APUL a MŠMT) a jsou si velmi podobné.  Obě začínají s výukou pluhu, tedy způsobem jízdy, který umožní dítěti kontrolovat rychlost a bezpečně zastavit.
Nebudeme popisovat jednotlivé kroky metodiky, ale spíš se zaměříme na doporučení, která máme vyzkoušená z vlastní praxe.
Pro všechny kroky však pro děti ve věku 3-4 roky platí společně:
1.    Malé děti se učí především napodobením, nemá smysl jim nic složitě vysvětlovat.
2.    Výuka musí být intuitivní, založená na hře a malých, pro dítě zvladatelných úkolech.
3.    Maximální doba soustředění se na jeden úkol je 10 minut.
4.    Přechod od jedné činnosti ke druhé musí být rychlý, bez zbytečného vysvětlování.
5.    Takto malé děti rychle ztrácí energii, nezatěžujte je zbytečnými úkony typu: nést lyže na delší vzdálenost, šplhat do prudkých svahů ap.
6.    Každý sebemenší úspěch pochvalte, neúspěch nezveličujte a zasmějte se mu společně!

a.  Příprava na rovině
Nepodceňujte přípravu na rovině. Pro vlastní výuku sjíždění je velmi důležitá příprava. Může se vám zdát nudná a nepodstatná, ale není to pravda.  Obutí lyže, chůze na lyžích, klouzavý krok vpřed, dřepy, malé výskoky, naklánění lyže na hrany, stoupání, otáčení, zvedání lyží ap. 
Náš tip při výuce lyžování dětí: Využijte maximálně dostupné pomůcky (např. jdeme od králíčka k veverce a veverce dáme pusinku). Na chvilku sundejte lyže a zahrajte si nějakou běžnou hru (honičku, čáp ztratil čepičku ap.).

b.  Jízda přímo
Pokud dítě stojí pevně na lyžích, můžete v dalším kroku zařadit jízdu přímo z minimálního svahu, aby získalo pocit skluzu. Úspěch odměňte potleskem, pokřikem, odměnou ap. Je to pro dítě zlomový bod!  Dojezd buď do zastavení, nebo ho musíte sami „chytit“. Jedná se opravdu o minimální rychlost.
Náš tip při výuce lyžování dětí: Dokud se dítě neodhodlá samo rozjet , byť třeba do vaší náruče, neposílejte ho do další fáze (na svah).

c.  Nácvik pluhu  vs.  jízda šikmo svahem
Pro některé děti je velmi těžké postavit lyže do pluhu (=šipky), tj. špičkami  lyží k sobě, přímo dolů ze svahu. Bojí se, že se jim lyže ze svahu moc rozjedou, nebo neumí „naklopit“ lyže na hrany a udržet špičky u sebe.
Naše tipy při výuce lyžování dětí:
1/ Pro některé děti je jednodušší začít jízdou šikmo svahem, kdy aby zastavily, musí intuitivně zatížit více spodní  lyži. Opět doporučujeme využití pomůcek (jízda od něčeho k něčemu, dojetí do branky ap). Podmínkou je velmi mírný přehledný svah.
2/ Pro nácvik postavení  lyží do pluhu dolů ze svahu můžete použít klasický smeták s dlouhými štětinami, kterým budete dítě přibržďovat (stojíte na lyžích pod ním ve svahu, dítě se o smeták opře spojenými špičkami lyží).  Dítěti umožníte v klidu zaujmout postavení lyží, aniž by mělo strach, že se mu lyže rozjedou.
Jakmile dítě ovládá oba způsoby , je dobré je střídat.

d.  Hůlky
Nejmenší děti vůbec hůlky nepotřebují. Zejména v začátcích doporučujeme neustále dětem připomínat „ruce na kolínka“. Tím zajistíte dostatečný předklon i pokrčení kolen. Nácvik pokrčení kolen je pro tuto fázi výuky zcela zásadní.

e.  Doleva nebo doprava
Děti v tomto věku nedokážou rozlišit pravou a levou stranu. Slovní žádosti, aby dítě používalo pravou a levou stranu, nejsou efektivní.
Naše tipy při výuce lyžování dětí:
1/ Použijte samolepky! Dejte na každou lyži zvlášť různé samolepky -obrázky. Samolepky mohou mít navíc tu výhodu, že děti rozptýlí, když jsou rozrušení. Pomáhají dítěti se zaměřit na činnost.
2/ Někdy spodní část těla bude vykonávat dovednosti efektivněji, pokud je pokyn zaměřen na horní část těla stejně. Zkuste uvázat různé barevné stuhy na ruce.

f.  Popruhy
Tahle metoda  je poměrně kontroverzní a má i dost "odpůrců", kteří se vehementně a se spoustou negativních důvodů vrhají na každého, kdo tuto metodu používá. Nicméně my jsme ji mnohokrát otestovali na různých dětech, a vždy s úspěchem. Je to dobrá pomůcka zejména při privátní „rodičovské“ výuce, ovšem musíte vědět, jak popruhy používat.
Dítě musí mít od počátku pocit, že je na všechno "samo".  Že samo jede, samo zatáčí, samo brzdí - nemůže spoléhat na nikoho jiného než na sebe. Před ním by měla být pouze volná sjezdovka, kterou využívá k zábavě (klouzání) směrem, který si samo určí - nikdo ho viditelně nevodí, nebrzdí, nedrží mu lyže - a přesto potřebuje jistotu, že zase tak samo tady není a krizovou situaci mu někdo v začátku pomůže zvládnout.

Při používání popruhů nebudete trénovat pluh, ale spíš oblouk šikmo ke svahu, aby se dítě naučilo samo zastavit. Trénujete postavení lyží na hrany a práci kolínek, a postupně můžete vhodným vedením pomocí popruhů zkoušet první napojované oblouky. Moc si s tím nelámejte hlavu, jakmile dítě pochopí, jak to funguje, začne zatáčet samo.

Popruhy by se měly používat jen na nezbytně nutnou dobu, než se dítě naučí zatáčet a zastavit.  Potom je odložte a přejděte na běžnou zdokonalovací výuku. Popruhy doporučujeme pro výuku dětí,  které se nebojí spustit se ze svahu dolů a chtějí lyžovat. Používání popruhů vyžaduje cit a musíte přesně vědět, co děláte. Je tedy vhodné především pro zkušenější rodiče - lyžaře.
Náš tip při výuce lyžování dětí: Pokud se pro tuto metodu rozhodnete, vyberte pevný popruh se dvěma úchyty na každé straně zad, abyste dítěti mohli pomoci při výuce zatáčení. Nikdy ho nevozte na gumovém lanu!

A na závěr ještě náš názor, který se bude možná někomu zdát nesmyslný. Ideální pro začátek výuky lyžování by bylo děti postavit na běžky. Naučily by se především rovnováze a skluzu, dvěma nejdůležitějším dovednostem nezbytným pro dobrého lyžaře. To vše bez zbytečného zatížení kyčlí a kolen a s možností mnohem větší pohyblivosti.  Ale tahle metoda, v severských zemích celkem běžná, je u nás zatím příliš revoluční než aby se komerčně ujala.

Zpracovala: Mgr. Sabina Kmecová
absolventka FTVS UK Praha, na Šumavě pořádá od roku 2006 pobyty s lyžařskou školkou pro děti od 3 let